Z knihovny do knihovničky - tipy pro podzimní večery s dětmi

Možná jako předzvěst dalších prosmrkaných dnů - které nás uvězní doma (a kdy je nutné mít v záloze nějakou zábavu, jinak se zblázníme), jsme vzaly se Soso knihovnu útokem a doplnily jsme zásobu dětských knih. Možná některé z nich inspirují i vás... Apropo - i třináctiměsíční Soso je stále stejně velký "čtenář" jako na začátku. Knížky si prohlíží všude - v průběhu dne, na nočníku (jak jinak na nočník než s kvalitní literaturou:-)), před spaním. Zatím nás zajímají obrázky a jejich popis. Těším se, až ji budou bavit i příběhy (Harry Potter čeká:-)

A teď už pojďme na ten výběr...

Vyrábíme rodinné leporelo - pozdně sváteční inspirace

Naše Sofie Žofie měla svátek - a to bych nebyla já, abych jí alespoň nějakou drobnost nevyrobila :-) (ano, ano - vyrobené dárky jsou přeci nejlepší.... a děti zbožňují hand made dárky - obzvláště ty nedokonalé - kde sem tam něco odchlipuje, něco můžou vytáhnout, utrhnout - prostě ještě více zdokonalit:-))

O její zálibě v knihách a listování jsem už psala - moje volba proto padla na výrobu leporela v kterém najde fotky všech členů rodiny. Taková knížka se jí bude hodit od teď až do stáří - k fotkám jsou připsány jména a tak i s ubývající pamětí bude dobré ji mít po ruce...:-))

Leporelo je Ú-Ž-A-S-N-É a tak pokud se budete chtít inspirovat a pustíte se do výroby, možná vám moje tipy přijdou vhod :-)

Prázná leporela jsem koupila od knihařky Evy Chejnovské přes Fler. Mají po složení příjemnou velikost do dětské ručky - 13* 19 cm a jsou velmi kvalitně provedeny. I cena je oproti konkurenčním výrobkům příjemná (3 ks včetně poštovného 199,- Kč).

Pak už je stačilo jen polepit - na podklad jsem zvolila holčičkovsky růžové papíry (využívám papíry na origami společnosti Heyda). Vlepila jsem fota všech členů rodiny a nesmazatelnou fixou (fixa určená na CD) připsala jména. 

Doufám, že se k leporelu bude Sofi vracet a pokud ho úplně nezlikviduje, tak jí zůstane na památku :-)

Smyslová průzkumnice

Je tu začátek nového týdne a já mám pro vás hned dva skvělé tipy na aktivity, kterými můžete rozvíjet smysly vašich dětí (a úspěšně je zabavit :-)). 

Sofi je čím dál tím zvědavější a mě baví vymýšlet, co jí ještě dát ke zkoumání. Samozřejmě - můžeme jí dávat další a další hračky... ale nějak tuším, že tudy cesta nevede... Navíc je krásné sledovat její fascinaci obyčejnými předměty, které vidí poprvé v životě :-)

Pokračujeme úspěšně v "discovery baskets" - o kterých jsem psala zde a nevynechávám jedinou příležitost dát jí něco zábavného na prozkoumávání kdykoliv to je v průběhu dne možné... (možná naivně si od toho také slibuji, že jednou jí domácí práce přidou jako ohromně zábavná aktivita :-))

Že je venku nevlídno? Nevadí! Máme doma první "discovery basket"

Prší a prší. Je počasí, že by mě a Soso ven nevyhnal. A tak je potřeba vymyslet aktivity na doma.

Což není jen tak, neboť Soso se doma nudí. Nedivím se jí - tři hlavní dětská stanoviště zná jak své boty. Pod hrazdou, v křesílku, na hrací dece - strávila půl roku a leze ji to krkem - mručí jen to vidí :-)

Chtělo to něco nového. Kdo mě zná, ví, že jsem (zatím spíše teoretickým - neb můj první adept na rozvoj se teprve rozkoukává :-)) příznivcem rozvoje dětí dle učení Marie Montessori - více zde. 

(Pokud chcete vědět více, doporučuji vám absolvovat kurz pro rodiče nebo načíst literaturu. Kolem tohoto přístupu k dětem koluje řada mýtu a polopravd a protože jsem byla zvědavá, o co v něm jde doopravdy, ještě před porodem jsem absolvovala třídenní kurz v Montessori vzdělávacím rodinném centru pod vedení spoluzakladatelky centra a odbornice na slovo vzaté - paní Hany Mokré. Po prvotním překvapení (šoku) - kdy mě ohromil (vyděsil) řád, pořádek a soustředění, které děti provází všude - a je pro ně přirozený - a kdy jsem psala Muži SMS, že Montessori je vojna pro malé děti, jsem kouzlu a logice tohoto přístupu podlehla taky a řekla si, že až budu mít dítě, rozhodně některé tipy využiji.)

Pokud si o montessori přístupu budete chtít něco počíst, doporučuji vám podívat se i na tyto knihy:

Dnes jsem proto pátrala po montessori aktivitách pro půlročáky.

Když si Sosa dávala svého dopoledního dvaciáše (období "spímjenvjedoucímkočárku" je nejspíš na chvíli za námi a tak spinkala v ložnici), přichystala jsem jí první "discovery basket" - objevitelský koš. 

Vlevo: Připravené prostředí (dostatek prostoru a minimum rušivých elementů)
 Uprostřed: Náš objevitelský košík (dětský kartáč na vlasy, dětský zubní kartáček, odměrka na mouku, plastová nádobka s rýží, malá panákovka, nabírací palička na med, malá dětská rumba koule)
 Vpravo: přidala jsem 2 oblíbené známé předměty - leporelo a krabici s kapesníčky

Co to vlastně je? Je to košík (miska/krabice - prostě nádoba, jejíž obsah budete měnit) do které umístíte několik předmětů, které dítě nezná - ideálně ne hračky, ale běžné předměty - které může zkoumat. Dobrodružství může začít!

Olivový chleba... zmrazený a rozpékaný? Ne! Čerstvý a domácí...

Oblíbila jsem si poslední dobou olivový chleba, který jsem kupovala v nedalekém obchodu. Křupavý, čerstvý, mňam... Když jsem pro něj šla naposledy - byly u něj nově zvětšené cedulky se složením a novou informací - zmrazený polotovar. To jako vážně? Už zase? To si nemůžu koupit nic, co by neleželo "bůhvíjakdlouho" v mrazáku a teď se to tváří jako čerstvé? Navím jak vám, ale tohle mi už dost vadí. 

V nejbližším okolí koupím jediný chleba, který je opravdu čerstvě upečen - není rozmrazený a není v něm kopa nesmyslů - a tím je Bílovický chleba (pokud jste Brňáci, hledejte i v síti supermarketů) - je výborný. Ale... není olivový.

A tak jsem se rozhodla si olivový upéct sama. Jelikož minulý rok jsem poprvé, pod tíhou kváskové mapy:-), zkoušela péct kváskové chleby, které sice vypadaly úchvatně, ale byly tak tvrdé (čertvíproč?), že nešly ukrojit (ani useknout, ani upilovat:-))) tak jsem se rozhodla jít po chuťové vlně  bez kvásku (ale s klasickým sušeným droždím) - inspirovala jsem se receptem z mé oblíbené stránky apetitonline.cz. Výsledek byl výborný a chuťově ještě lepší, než ten kupovaný. Pokud vás něco takového láká a máte chuť se pustit do pečení, směle do toho. Připomíná mi chleby, které jsme si kupovali u moře. Výborný je klidně jenom tak nebo s máslem...

Když je grandfinále za dveřmi… aneb jak se připravit na porod a co sbalit s sebou

Dnes se podíváme zpátky do minulosti na to, jak se připravit na porod a co je praktické sbalit s sebou :)

Když jsem byla těhotná, hledala jsem  praktické informace  – jak se připravit na porod, co si sbalit do porodnice, co potřebuje miminko v prvních dnech života. Rad a názorů - často protichůdných - bylo tolik, že z toho šla hlava kolem. Do toho se často přidalo i moje okolí a pak „babo raď“ (nebo raději neraď :-)) 

Pro ty z vás, které porod čeká dávám k dispozici pár praktických tipů, co se mi osvědčilo ohledně přípravy k porodu a co sbalit s sebou do porodnice. 

Sázím, sklízím, na každou půdu útočím - první letošní sklizeň v misce

Stalo se vám při vybírání vánočních dárků to, že jste našli spoustu věcí, které by se líbily spíše vám? Mě ano - proto když jsem viděla tuto klíčící misku, probudily se ve mě zřejmě zemědělské sklony předků a musela jsem ji mít. A tak jsem pro klíčení nadchnula i moji sestru a misky jsme si nadělily navzájem - i když každá trošku jinou.

Rozvíjej se Sofátko - co s miminkem v prvních třech měsících

Protože Sofi už od narození přes den skoro nespí, rozhodla jsem se poměrně brzy, že to naše děvče nebude zahálet a budeme spolu trávit čas AKTIVNĚ - a tak vznikly naše "chvilky rozvoje", kdy jsem se snažila ze sebe i z ní vykřesat maximum a něco nás naučit.